(fonetický přepis výslovnosti)
Význam slova ,,todžang“ můžeme chápat v několika rovinách: U moderních bojových sportů je takto pojmenována místnost kde probíhá vlastní fyzický trénink, tedy jakási tělocvična. U tradičních bojových systému má toto slovo ale vyšší význam – ,,Místo kde se dávají žáci na cestu“ nebo doslova ,,Sál cesty“. V takovémto případě slouží todžang nejen k výuce daného stylu, ale také jako kulturní, společenské a duševní centrum. V obou případech je ale v todžang vyžadována vždy určitá etika chování a to podle přesně stanovených zásad. V MUSADO platí tento řád: 

I. 
Todžang – ,,Sál cesty“ je eticky vyšším pojetím slova tělocvična. Jde o místo určené pro nácvik stylu MUSADO. Veškerá práva a povinnosti v něm podléhají přísné hierarchii dosažených technických stupňů. Každý žák i učitel je povinen tuto posloupnost ctít a dbát na její dodržování. Jen tak je možné docílit vhodné pozitivní atmosféry a zajistit přitom i bezpečnost při nácviku jednotlivých technik. Dále je nutné respektovat styl, jeho představitele a partnery při cvičení. Každý z žáků v todžang si musí také uvědomit, že je zde především proto, aby se učil a ne aby vnucoval ostatním své představy. Bez svolení vedoucího učitele nesmí být todžang používán k jiným účelům.

II. 
Při vstupu nebo odchodu z todžang je každý člen WMA povinen mírnou úklonou ve stoje pozdravit znak WMA a vlajky na čelní stěně. Ruce jsou přitom v předepsané poloze. Tohoto pozdravu používá žák i při oslovení učitele, při zahájení a ukončení nácviku technik s partnerem, nebo při zahájení a ukončení cvičného boje.

III. 
Výcvik se zahajuje ve stanovenou dobu krátkým koncentračním obřadem s následným pozdravem mezi žáky a učitelem. Každý z žáků by měl být v todžang již několik minut před jeho zahájením a v sedu na zemi krátce uvolněně dýchat a relaxovat. Pozdní příchod žáka je rušivý moment ve výcviku a je tolerován jen vyjímečně při uvedení závažných důvodů. Žák se přitom nejprve nahlásí učiteli a vyčká na okraji todžang jeho dalších pokynů. V případě, že je za pozdní příchod fyzicky potrestán, provede předepsané cvičení tak, aby nerušil ostatní žáky. Bez svolení učitele se nesmí výcviku zúčastnit.

IV. 
Trénink v todžang smí vést jen určený učitel (instruktor), který odpovídá za jeho náplň a průběh. V jeho nepřítomnosti přebírá vedení výcviku jeho určený asistent. Pokud učitel nebo jeho asistent hovoří, nebo ukazuje techniku, je žák povinen jejich výkladu věnovat náležitou pozornost.

V. 
Výcvik řídí učitel smluvenými povely. Každý z žáků je povinen tyto povely vždy neprodleně uposlechnout. Je zakázáno po celou dobu výcviku mluvit nebo jiným způsobem rušit průběh výcviku a klid v todžang. Pokud chce žák oslovit učitele, počká až dokončí svůj výklad, nebo technickou ukázku, pozdraví jej mírnou úklonou ve stoje a vznese svůj dotaz. Na učitele se nikdy nevolá. O předváděných technikách a jejich smyslu se nediskutuje. Žák nikdy neopravuje techniky a výklad učitele, pokud není na stejné technické úrovni. Pokud si žák není jistý, jak má dále postupovat, zeptá se učitele.

VI. 
Bez svolení učitele nesmí žák opustit todžang nebo provádět jinou činnost. Při závažném porušení tohoto řádu může učitel dotyčného žáka vyloučit z výcviku, nebo ukončit jeho členství ve WMA.

VII. 
Každý z žáků je povinen dodržovat osobní hygienu a základní etická pravidla. Z tohoto důvodu smí přistoupit k výcviku nebo zkouškám pouze v čistém bojovém oblečení (tobok), se správným označením WMA a s pásem barvy dosaženého technického stupně. Dále je povinen odložit v šatně řetízky, prstýnky a další ozdobné předměty. Na nohou i na rukou musí mít krátce zastřižené nehty. Bojový oblek se do todžang i z něj nosí složený předepsaným způsobem. Do todžang je zakázáno vnášet jídlo, alkohol, cigarety, žvýkačky a podobně. Pro přenocování v todžang je každý žák povinen dodržovat zásady stanovené učitelem.

VIII. 
Každý z žáků se účastní výcviku na vlastní odpovědnost a nebezpečí. Je proto nutné aby dodržoval všechny povely a bezpečnostní opatření učitele. Před zahájením výcviku nahlásí žák učiteli své zdravotní problémy. Při výcviku žák vždy respektuje ty, kteří jsou více zkušení. Zkušenější zase pomáhají pochopit jednotlivé techniky méně technicky vyspělejším žákům. Při provádění náročných a nebezpečných technik odpovídá aktivnější žák za zdraví a život svého pasivnějšího partnera. Žádný z cvičících v todžang nesmí používat zbraně jiného žáka, nebo učitele bez jeho svolení.

IX. 
Každý člen světové asociace MUSADO je povinen zaplatit členský příspěvek WMA a poplatek za výcvik ve stanoveném termínu. Jen tak je oprávněn cvičit techniky MUSADO, nosit znaky WMA, používat chráněné názvy a využívat dalších práv členů této organizace. Výcvik v todžang však nelze vynutit ani koupit a je tedy jenom na rozhodnutí učitele, zda bude konkrétního žáka trénovat.

X. 
Nečlenové WMA (diváci) mohou být přítomni výcviku pouze po dohodě s učitelem. Musí se vždy zdržovat na okraji todžang, klidně sedět a nesmí v průběhu výcviku mluvit s cvičenci kteří trénují.

Dodržování zásad chování v todžang musí být všemi instruktory striktně vyžadováno!

Platí zásada, že co je zpočátku tolerováno u začátečníků, nesmí být trpěno u pokročilých nebo nejvyšších žáků.